top of page

Unorganised, immediate reflections on the call for fast-track EU membership of Ukraine

proclaimed on Feb 28th

(copied from Twitter, thus the style and form)

Michal Kořan, Global Arena Research Institute

March 1st, 2022


Ukraine deserves political support for the EU membership, but yesterday's chosen form may do more harm than good, and it will take a lot of intra-European diplomatic nous to ensure that the whole initiative does not immediately upset the laborious nascent European unity.


In the first place: the European destiny of Ukraine, but also of Georgia and Moldova, which we must not forget, has been always very, very deeply in my heart. At least since 2009, I have been arguing:

  1. instead of accepting Russian transactional logic and adapting to what Putin may want, the "West" should have clearly offered a European perspective to Eastern Europe, including negotiations for NATO membership.

  2. even knowing that Putin will likely react angrily because

  3. it doesn't matter what the "West" does, Putin will always get his own way and move on, regardless of efforts to console him with concessions in East Europe.

  4. therefore, we were likely to see a crisis in relations with Russia, perhaps even a conflict, but this deterioration will come anyway, if it suits Putin

  5. but

  6. at least we would un-hypocritically offer clear pro-active support to the countries we care about.

Unfortunately, hindsight shows that this logic was more or less correct. Had we acted a decade earlier, the costs would have been far less.


I apologize in advance for my ungodly egotism, but I am sharing a couple of my articles here so as not to beat an empty straw. I would write many things differently today, but I would not change the fundamentals:

In other words: the European perspective of Eastern Europe is very dear to me, the costs we will bear will be enormous, unfortunately, myopia and convenience have won out so far.

However, much has been achieved in a few days since the invasion, and if the heroic Ukrainian people defend themselves, the 'West' has already provided a strong foundation for the real European future of Ukraine. I stress again that we must not only talk about Ukraine but also about Georgia and Moldova.


Yesterday's (Feb. 28th, 2022) rhetorical, and symbolical support for accelerated membership, alas, evokes more of a knee-jerk reaction than coordinated and well-thought policy. Whatever the motives (and, frankly, I do not believe in the sincerity of this about-face by some of the signatories and supporters), we are already undermining the nascent and fragile European unity that we now need above all else.


Most importantly:

NOW WE NEED TO MAKE EVERY EFFORT TO STOP THE FIGHTING IN UKRAINE, TO EXPEL PUTIN FROM UKRAINE, and then to think through a realistic operational, tactical and strategic future from defence, security, energy, social, economic, and political perspectives.



Moreover, unless realistic, practical steps follow (and I fear they cannot for now), we will fall into the same trap of European hypocrisy that has stifled and crippled us for decades.

We do need to start a dialogue on a real European perspective for Eastern Europe as soon as possible. But this dialogue must not be based on the current political mood, sometimes even political calculation and hypocrisy, and must also stress the enormous costs of all this.

Finally, in my view, in the current situation, it is inconceivable that Ukraine, Georgia, and Moldova could join the EU without security and defence guarantees since one of Putin's biggest concerns is a democratic and prosperous post-Soviet Eastern Europe. And how do we deal with this?


https://twitter.com/MichalKoran


 

Prvotní myšlenky k výzvě k urychlenému zahájení kroků pro členství Ukrajiny v EU ze dne 28. 2. 2022


1. března 2022

Michal Kořan, Global Arena Research Institute


(zkopírováno z Twitteru, forma a styl tomu odpovídá)


Politickou podporu pro členství v EU si Ukrajina zaslouží, zcela a dlouhodobě, ale včera zvolená forma může přinést více škody než užitku a bude zapotřebí hodně vnitroevropského diplomatického umu, aby celá iniciativa hned nenahlodala obtížně se rodící evropskou jednotu.


Na prvním místě: evropský osud Ukrajiny, ale také Gruzie a Moldávie, na něž NESMÍME ZAPOMÍNAT, mi leží na srdci velmi hluboce, niterně a dlouhodobě.


Přinejmenším od roku 2009 argumentuji


a) namísto přijetí ruské transakční logiky a adaptace na to, co Putin možná chce, měl "Západ" jasně nabídnout evropskou perspektivu východní Evropě, včetně jednání o čl. v NATO

b) a to i s vědomím, že Putin bude reagovat zle, protože

c) je úplně jedno, co "Západ" dělá,Putin si to vždy vyloží po svém a půjde dál, bez ohledu na snahu jej konejšit ústupky ve vých. Evr.

d) tudíž se nejspíše dočkáme krize ve vztazích s Ruskem, možná i konfliktu, ale toto zhoršení přijde stejně, pokud se to Putinovi bude hodit

ale

e) aspoň bychom nepokrytecky nabídli jasnou pro-aktivní podporu zemím, na nichž nám záleží

Zpětně se bohužel ukazuje, že tato logika byla víceméně správná. Pokud bychom jednali o dekádu dříve, náklady by byly daleko menší

Předem se omlouvám za bohapustý egoismus, ale sdílím zde pár svých článků, abych nemlátil prázdnou slámu. Mnohé bych dnes psal jinak, princip bych však neměnil:

Předem se případným čtenářům a čtenářkám, kteří dočetli až sem, omlouvám za bohapustý egoismus, ale sdílím zde pár svých článků, abych nemlátil prázdnou slámu. Mnohé bych dnes psal jinak, princip bych však neměnil:


2009, nástup prezidenta Obamy: iluze o "Velkém obchodu s Ruskem", nesmíme vyměnit evropskou perspektivu vých.Ev. za iluzorní představu dobrých vztahů s R.


2015, první ukrajinská krize: (díky @melindaharing za možnost psát pro @AtlanticCouncil , název článku byl přidán redakcí): musíme snést jakékoli náklady pro evropskou perspektivu východní Evropu a nevytvářet naši politiku prismatem vztahů k Rusku, protože to stejně bude k ničemu.


2021, zbytečný summit Biden - Putin: Čiň Putinovi dobře, Ruskem se Ti odmění (netřeba dalšího komentáře)


2022, krátce před invazí: Je potřeba vykuchat krátkozrakou chamtivost po ruských špinavých penězích, jinak nemáme šanci dlouhodobě uspět.

2022, těsně po zahájení invaze: doplácíme na naši slepou, dekády trvající snahu chlácholit Putina

(https://zahranicni.hn.cz/c1-67038500-nevim-na-co-evropa-v-sankcich-ceka-zadelavame-si-na-problem-ktery-potrva-desetileti-tvrdi-politolog-koran)


Jinými slovy: evropská perspektiva východní Evropy je mi velice drahá a náklady, které poneseme budou obrovské, bohužel krátkozrakost a pohodlnost až dosud vítězila.

Mnohé se nyní za již pár dní podařilo, Evropa se proměnila během několika hodin více, než za desetiletí, a pokud se hrdinný ukrajinský lid ubrání i "Západ" již položil silné základy pro její skutečnou evropskou budoucnost. Znovu zdůrazňuji, nesmíme se bavit jen o Ukrajině, ale i o Gruzii a Moldávii.


Jenže včerejší překotná a rétorická podpora urychlenému členství je spíše "knee-jerk-reaction"


Ať už jsou motivy jakékoli (a popravdě nevěřím v upřímnost tohoto obratu u mnohých signatářů a podporovatelů), již nyní nahlodáváme obtížně se rodící a křehoučkou evropskou jednotu, kterou nyní potřebujeme nadevše.


Především:


NYNÍ JE POTŘEBA VYNALOŽIT VEŠKERÉ ÚSILÍ NA ZASTAVENÍ BOJŮ NA UKRAJINĚ, VYPAKOVAT ZLOČINCE PUTINA, pak promyslet realistickou operační, taktickou i strategickou budoucnost z bezpečnostního, obranného, politického, sociálního, energetického a hospodářského hlediska.


Navíc, pokud nebudou následovat reálné, praktické kroky (a obávám se, že nyní následovat nemohou), dostaneme se do stejné pasti evropského pokrytectví, které nás dusí a ochromuje již dekády. Ano, musíme co nejdříve zahájit dialog o skutečné evropské perspektivě východní Evropy.


Tento dialog ale nesmí být založen na současné politické náladě, někdy i politické vypočítavosti a pokrytectví a musí zdůraznit i nesmírné náklady toho všeho.


Přitom platí, že jakékoli náklady za evropskou východní Evropu, dokud bude v Rusku Putinův režim (nebo režim jemu podobný), budou neporovnatelně nižší než v pokud nepokryteckou evropskou perspektivu nenabídneme.


Nakonec: za současné situace je dle mého soudu nemyslitelné, že by Ukr., Gruz. či Mold. mohly vstoupit do EU bez bezpečnostních a obranných garancí, neboť jedna z největších obav Putina je demokratická a prosperující post-sovětská východní Evropa. Jak se k tomu postavíme?

60 views0 comments
bottom of page